|
|
Metodika vyšetřování vražd
Němcová, Michaela ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Metodika vyšetřování vražd Abstrakt Metodika vyšetřování vražd zahrnuje jednak kriminalistickou charakteristiku vraždy, tak postup orgánů činných v trestním řízení a ostatních osob při objasňování trestného činu vraždy a dalších trestných činů proti životu. Tato diplomová práce se věnuje právě metodice vyšetřování vražd, kdy se ve svém závěru zaměřuje na vraždy sériové. Popisuje jak samotný trestný čin vraždy, tak specifika jeho vyšetřování, včetně počátečních vyšetřovacích situací, počátečních a následných úkonů vyšetřovatelů i osoby pachatele a oběti apod. Cílem této práce je propojit a popsat jednotlivé aspekty jak samotného trestného činu vraždy, tak metodiky jeho vyšetřování a sloučit je do jednoho celku a dát je do souvislostí, aby bylo možné toto téma plně pochopit. Diplomovou práci tvoří tři hlavní kapitoly. V první je vymezen trestný čin vraždy z právního hlediska. Je zde popsán vývoj jeho právní úpravy a dále jsou zde rozebrány jednotlivé znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu. Vedle toho jsou v této kapitole popsány privilegované skutkové podstaty právě vůči trestnému činu vraždy. V druhé, hlavní kapitole je rozebrána metodika vyšetřování vražd, počínaje kriminalistickou charakteristikou vraždy, přes typické stopy a charakteristiku pachatele a oběti vraždy a vyšetřovacími verzemi a...
|
|
|
Sériové vraždy a jejich vyšetřování
Valvoda, Kryštof ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Tématem diplomové práce jsou sériové vraždy a jejich vyšetřování. Cílem textu je poskytnutí komplexnějšího pohledu na problematiku sériových vražd. V současné době výskyt sériových vražd celosvětově klesá. Přesto jde stále o jev velmi aktuální, neboť je schopen výrazně narušit stabilitu společnosti. Práce nejprve fenomén sériových vražd zkoumá z pohledu mezinárodně uznávaných definic a platného českého práva. Analyzovány jsou jednotlivé komponenty definic, odlišení různých druhů mnohonásobných usmrcení člověka a historický vývoj fenoménu. Pomocí dvou základních typologií jsou rozděleni pachatelé sériových vražd na základě jejich chování na místě činu a motivu k vraždám. Oběti jsou zkoumány jak v rovině obecné viktimologie, tak z hlediska dispozic a předpokladů osob stát se oběťmi sériových vražd. Způsob páchání sériových vražd je rozdělen na dvě složky, kterými jsou vnější pozorovatelné projevy pachatele a psychické procesy odehrávající se v jeho mysli. Je vysvětlen rozdíl mezi modem operandi a signaturou pachatele a jejich význam při vyšetřování. Proces vyšetřování sériových vražd je zkoumán na metodice vyšetřování vražd pomocí speciálních postupů převzatých především ze zahraničí. Podrobněji je rozebrána komunikace a vztah policejních orgánů s médii a veřejností a to, jaký vliv mohou mít tyto...
|
|
|
Vyšetřování sériových vražd
Kayed, Albert ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Sériové vraždy budí mnoho laického i odborného zájmu. Nepoměrná většina odborných publikací v České republice se věnuje jejich psychologickým aspektům a profilování pachatele. Mnohem menší výseč literatury se věnuje ostatním specifikům jejich vyšetřování. Cílem práce je popsat specifické vyšetřovací problémy a možnosti jejich řešení. S ohledem na stav české a zahraniční publikační činnosti na toto téma jsou velkém rozsahu využívány anglickojazyčné zdroje. Tam, kde to je možné a vhodné, jsou výstupy ze zahraničního bádání přeneseny do českého prostředí, popř. je provedeno srovnání. Práce je průběžně doplňována o kazuistiky, které pomáhají demonstrovat rozebíraná témata v praxi. Kazuistiky byly vybírány primárně z České republiky (potažmo bývalého Československa), pokud byly dostupné. První kapitola se věnuje definování sériové vraždy ve vazbě na některá specifika, která jsou pro sériové vraždy typická, avšak nemusí se vyskytovat vždy. Druhá kapitola se zabývá problematikou identifikování vražedné série s důrazem na situace, kdy nejsou k dispozici jednoznačné stopy využitelné k propojení jednotlivých vražd. V kapitole je rovněž rozebrána tzv. "propojovací analýza" jakožto zvláštní případ využití behaviorální analýzy. Třetí kapitola se věnuje dalším problémům, které vyplývají ze specifik sériových...
|
|
|
Specifičnost sériových vražd a jejich vyšetřování
Hulínská, Martina ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Tématem diplomové práce je "Specifičnost sériových vražd a jejich vyšetřování". V rámci daného tématu se tedy diplomová práce zabývá vymezením sériových vražd, typickým způsobem jejich páchání, kriminalistickou charakteristikou pachatele sériových vražd, stejně tak jako metodikou vyšetřování sériových vražd. První kapitola diplomové práce je věnována vymezení samotného pojmu sériová vražda, kde je současně vysvětleny základní rozdíly mezi vraždou sériovou, masovou a vražednou vlnou. V druhé kapitole je velmi stručně rozebrána právní kvalifikace sériové vraždy ve smyslu trestního zákoníku, v platném znění. Rovněž jsou v této kapitole popsány rozdíly mezi vraždou prostou a vraždou spáchanou s rozmyslem a po předchozím uvážení a specifikováno, co je pro sériové vraždy typičtějším. Třetí kapitola uvádí způsoby, jakým jsou sériové vraždy páchány z pohledu existence přípravného jednání, použité vražedné zbraně a mechanismu usmrcení. V souvislosti s mechanismem usmrcení a vražedné zbraně obsahuje rovněž třetí kapitola vlastní výzkum diplomanta, na základě vzorku 44 sériových vrahů. Čtvrtá kapitola diplomové práce se zaobírá problematikou pachatele sériových vražd, zejména hlediska jejich organizovanosti a podle jejich motivu. V rámci této kapitoly jsou sérioví vrazi rozděleni na sexuální sériové vrahy,...
|
|
|
Problematika osobnosti pachatele v kriminologii
Miškovská, Bára ; Marešová, Alena (vedoucí práce) ; Zoubková, Ivana (oponent)
Problematika osobnosti pachatele v kriminologii Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na problematiku osobnosti pachatele v kriminologii. I přesto, že je osobnost každého jednotlivce individuální, vykazuje určité rysy, které jsou společné více pachatelům. Popisem těchto vlastností a faktorů jsem se snažila najít odpověď na otázku, jestli je člověk předurčen k tomu být vrahem nebo zda záleží na jeho rozhodnutí. V souvislosti s tím jsem si dále pokládala otázku, zda se předem dá poznat, že má někdo predispozice být vrahem či zda lze vraždění předcházet. Můžeme si vybrat svůj osud? Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Po vymezení základních pojmů, v druhé kapitole popisuji osobnost pachatele z pohledu psychologie, kriminologie a trestního práva. Ve třetí kapitole poskytuji přehled nejdůležitějších kriminogenetických teorií utvořených v průběhu vývoje kriminologie, kde je patrný odklon od pojetí pachatele jako rozeného zločince s předurčeným osudem. Čtvrtá kapitola je věnovaná jednotlivým typologiím pachatelů a doplňuje ji následující kapitola, zabývající se faktory, které ovlivňují kriminální chování. Druhá část mé práce je rozčleněna celkem do pěti kapitol, kdy kapitola šest a sedm pojednává o trestném činu vraždy a osobnosti pachatele trestného činu vraždy. Zbývající kapitoly se zabývají...
|
|
|
Metodika vyšetřování vražd /vybrané problémy/
Kofránková, Helena ; Štourač, Petr (vedoucí práce) ; Musil, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je "Metodika vyšetřování vražd (vybrané problémy)". Jelikož je toto téma velmi obsáhlé, není v možnostech diplomanta tuto problematiku důkladně zpracovat v rozsahu požadovaném pro diplomovou práci. V rámci daného tématu se tedy diplomová práce zabývá metodikou vyšetřování sériových vražd. První kapitola je věnována vymezení samotného pojmu sériová vražda a je zde vysvětlen rozdíl mezi vrahem sériovým, masovým a tzv. vrahem na vražedné pouti. Dále je zde stručně rozebrána problematika právní kvalifikace sériové vraždy podle českého trestního práva. Druhá kapitola je věnována kriminalistické charakteristice, je zde zpracována problematika typických rysů sériového vraha, biologické a sociální předurčenosti, psychologie první vraždy, profilu sériového vraha a dále je zde uvedeno dělení sériových vrahů na organizované a neorganizované s uvedením znaků, které je charakterizují. V rámci kriminalistické charakteristiky je dále pojednáno o obětech sériových vražd a důraz je kladen na problematiku způsobů páchání, v rámci níž je např. vysvětlen rozdíl mezi pojmy modus operandi a signatura, jsou vymezeny jednotlivé fáze vraždění, je pojednáno o vražedném nástroji, je provedena klasifikace míst činu nebo sériových vrahů podle mobility. Dále je v rámci kriminalistické charakteristiky...
|
host ::
RSS.